Děti Štěstěny

Znám ve svém okolí hrstku lidí, kteří mají často úsměv na tváři, dobrou náladu a životem proplouvají s nepopsatelnou lehkostí. Vše co jim přichází do života berou jako zkoušku, jako něco, co je může posunout dál a díky čemu jsou o krůček blíže tomu stát se lepším člověkem. Nesčetněkrát jsem se setkala s názorem okolí, které se mylně domnívá, že tyto typy lidí vůbec neřeší starosti všedního života. Člověka to přímo vybízí říkat si: „Jak to, že je někdo pořád tak dobře naladěný? Ten určitě neví, jaké to je platit složenky, hypotéku a řešit každodenní problémy.“ Berou ho jako "Dítě štěstěny", které se tak prostě narodilo a díky tomu je pořád v pohodě, stále se usmívá a vůbec není naštvaný či protivný. 

Většinou je ale opak pravdou. Ze své zkušenosti a praxe jsem se přesvědčila o tom, že je tomu v mnoha případech přesně naopak. Tito lidé, říkejme jim tedy "Děti štěstěny", si ve svém životě dost často prošli nejednou velkou životní zkouškou a lekcí. Většinou se dostali do situací, kdy se ocitli skutečně na dně a to v jakékoliv oblasti jejich života - zdraví, rodina, finance, práce, vztahy, partnerství...... 

Čím to je, že tyto "Děti štěstěny" jsou tak "v pohodě"? Co je to, díky čemu mají stále úsměv na tváři? Díky čemu na nich není vůbec poznat, že mají také starosti, hodně práce, možná i nějaké ty trampoty v rodině či v zaměstnání? Když se s "Dětmi štěstěny" bavím, jejich životní příběhy jsou často na sepsání románu, či na celovečerní film a ne vždy by to byla komedie, či humorné čtení. To co ale mají všichni společné je POKORA a VDĚČNOST. Život je naučil se radovat z maličkostí. Z maličkostí, které dost často přehlížíme. Neustále se ženeme za dalšími a dalšími cíli s tím, že až toho cíle dosáhnu, tak budu konečně šťastný.. A tak to jde dál a dál.. "Děti štěstěny" ale už nečekají na onen cíl. Užívají si a hlavně prožívají i onu cestu k cíli a každý okamžik na té cestě. Život je to naučil. Vědí, že zítřek nemáme jistý nikdo, a tak svůj život prožívají naplno. Minutu po minutě.. Den po dni.. Také mají starosti běžného života, také platí účty a někdy i pokuty a také je na ně občas někdo protivný, ale berou to jako součást života. Přijímají to s vděčností a pokorou, jelikož vědí, že krom sebe nemohou a ani nemají právo změnit kohokoliv jiného. 

Život je naučil, si vážit každého člověka a každé situace. Vědí, že za tím protivným výrazem prodavačky v potravinách může být velký příběh, problém v rodině, doma či se zdravím.. Znají to, sami byli před časem také protivní a utrhovali se na své okolí. Až jednou nastala situace, okamžik, skutečnost, která jim z minuty na minutu otočila život a jeho vnímání o 180°. Chvíle, která je naučila si vážit toho, že vyšlo Slunce, že si mohou v kavárně objednat výbornou kávu, že se mohou usmát na své okolí. Vědí, že tyhle zdánlivé maličkosti jsou náš ŽIVOT a tak je prožívají, nikoliv jen přežívají. 

Tyto "Děti štěstěny" jsou  často velmi inspirativní a uvědomělí lidé. Lidé, kteří poznali nejen hodnotu svého života a všech okamžiků v něm, ale kteří hlavně poznali hodnotu sebe sama a za to jsou vděční. 

A co si uvědomili? 

• že oni sami jsou tvůrcem svého života. Nikdo jiný jejich život nežije a ani oni nežijí život někoho jiného. Tak převzali plnou zodpovědnost sami za sebe, za svůj život a vše co se v něm děje.. 
• že jediný člověk, kterého mohou změnit jsou pouze a jen oni sami. Vědí, že když změní sebe, tak tím změní i své okolí. Ale jinak na změnu někoho jiného právo nemají. A proto ani neodsuzují, jen druhé respektují. 
• že úsměv nestojí nic, ale přináší mnoho. Znají, jaké to je, když člověku opravdu není do úsměvu. Když ztratí motivaci a možná i chuť žít. Ale také vědí, že když jsou díky tomu na své okolí protivní a nepříjemní, tak že to ubližuje nejen tomu, kdo je na druhé straně, ale hlavně i jim samotným. A proto pokud svým úsměvem, pozitivním přístupem, či vlídným slovem mohou někoho potěšit, či povzbudit, tak to udělají rádi. Sami na vlastní kůži znají tu obrovskou sílu takové podpory. 
• že když mohou, tak pomohou. Nezištně podají pomocnou ruku kdykoliv, kdy je to potřeba. Často a rádi si najdou čas ve svém nabitém kalendáři, jelikož sami vědí, jaké to je, když je člověku skutečně mizerně a jak může i ono zdánlivé obejmutí, či vyslechnutí obrovsky pomoci. 
• že nejdůležitější je vděčnost. Jsou vděční za vše, co jim život přináší. Uvědomili si, že to vše kolem nás není vůbec samozřejmost a že ne každý má možnost ráno vstát z postele a podívat se z okna ven. Váží si všech maličkostí a umějí se z nich radovat. Stejně tak si váží svého času a sebe samotných.

Proto náš život prožívejme s vděčností a úsměvem na tváři. Každý z nás jsme spisovatelem naší knihy s názvem MŮJ ŽIVOT. A každá kniha má mnoho kapitol. Proto pokud máte nyní pocit, že ta vaše kapitola není úplně ideální a že by bylo lepší otočit list, tak ho prostě otočte. Převezměte zodpovědnost za svůj život a za stránky vaší knihy a jednoduše napište novou kapitolu, která bude přesně taková, jakou si přejete, aby byla.. Každý z nás může být Dítě štěstěny.

Pokud by vás zajímalo dané téma více, ráda se s Vámi setkám osobně a to ať už při individuálním setkání a nebo v rámci našeho kurzu - Jak se zvednou ze dna nebo některého z dalších seminářů a kurzů zaměřených na řízení sebe.

Vaše Jitka